František Halas - životopis
František Halas se narodil v Brně v roce 1901. Žil v dělnické rodině (rodiče byli textilní dělníci). Halas měl od malička ke knihám blízko a vyučil se knihkupcem. Otec ho přivedl ke komunistické myšlence, která mu byla velmi blízká. František Halas se pak zapojil do šíření komunistické ideologie, pracoval i pro komunistické noviny (například Rovnost). Současně se ale podílel i na vydávání avantgardních časopisů. I během druhé světové války publikoval v Rudém právu, které bylo vydáváno ilegálně. Stal se také členem revolučního výboru spisovatelů. Po druhé světové válce byl aktivním členem KSČ, stal se předsedou Syndikátu Českých spisovatelů, poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V závěru života ho ale komunistický režim zklamal, již při své návštěvě Sovětského svazu si uvědomil, že si tuto myšlenku idealizoval. František Halas zemřel v Praze v roce 1949 na selhání srdce.
Následující básně Františka Halase jsou jen výběrem veršů vhodných k recitaci pro různé věkové skupiny.
CO VŠECHNO MUSÍ UDĚLAT JARO
Vytáhnout trávu z hlíny
a na zeleno natřít.
Načernit pěkně stíny
a všechno živé sbratřit.
~
Nachystat noty ptáčkům,
obléci nahé stromy,
vysmát se poškoláčkům,
pozlatit střechy, domy.
~
Všem hadům svléci kůži,
načesat řádně louky,
spočítat lístky růží
a pruty leštit brouky.
~
Rozmíchat v lese barvy
a kdeco zrána zrosit,
probudit v zemi larvy
a teplo do děr nosit.
~
Včeličkám květy sladit
a děcka nutit vstávat
a kožich kočkám hladit
a peckám jádra dávat.
VELIKONOČNÍ
Josefu Zejdovi
Zakvokala kvočna
kvokna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.
~
Proč se zlobí, já už vím,
teď já tomu rozumím.
Zlobí se ty slepice,
že on snáší kraslice,
kvočna jenom vejce bílá.
Bodejť by se nezlobila.
~
Zakvokala kvočna
kvočna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.
JAK PŘIŠLA HRDLIČKA K PÁSCE
Maria Panna v samé prácia Ježíšek jí nechce spát.
Poklízet, vařit, zašívat si
a ještě k tomu kolíbat.
~
Hrdlička lítá samá legrace
a nechce se jí mršce do práce.
~
Durdí se Panna: "Co se máš co smát?
Ježíška budeš kolíbat!"
~
Kolíbala hrdlička,
kolíbala Ježíška,
sotva zavřel očička,
ulítla mu hrdlička.
~
Kolíbka se zastavila, Ježíšek ten pláče zas,
mlíko z plotny utíkalo, k obědu byl právě čas.
~
"Ty lajdačino, hned pojď sem,
počkej my tě přivážem!"
~
Vzala Panna sametku:
"Ty ty poběhlice!",
uvázala hrdličku
rovnou ke kolíbce.
~
Oběd už je uvařený a Ježíšek spinká dál,
neposeda nesměje se, pásek se jí zařezal.
~
"Prosím, prosím, svatá Panno, dej mi trošku zalítat,
já už budu tuze hodná, přijdu zase kolíbat."
~
"Ježíškovi do kašičky
cukrů cukrů cukrů dám,
cukrů cukrů do hubičky
řekni Už se nehněvám!"
~
Panna v smíchu klopí řasy,
"Kš! Kš! Leť si, pohane.
Za trest však na věčné časy
pásek ti už zůstane."
LADĚNÍ
Malou noční hudbu slov, odzpívaných z ráje,
do usínání dětí zazpívat bych chtěl,
a oddychna si, dozpíváno maje,
bych do daleka s nimi odletěl.
~
Do země lazurné, kde vlezlé zimy není
a lidé nevědí, co je to míti hlad,
bóžinku, jaké by to bylo posezení,
na hoře z marcipánu jen si vzpomínat!
~
Malá noční hudba podařit se nechce,
do usínání dětí však pošeptat jsem šel:
Dětičky malé, kdo musí vzlétat těžce,
ten, věřte, vždycky nejvýš vyletěl!
~
A to je tatínek a to je vaše máma
a to jsou chudáci, ba u nás skoro všem
vyrážejí křídla, celá země s náma
se chystá letět nebi do oken.
KOLEDA
Přišla velká novina,
život nový začíná,
za rok spustí basa, dudy,
není u nás žádný chudý.
Jářku, povídám.
~
Pak jen pro tu potěchu
do měst zajdete,
dobrot až po střechu
všude najdete.
~
Přišla velká novina,
život nový začíná,
za rok spustí cimbál, dudy,
už tam není žádný chudý.
Jářku, povídám.
~
Nebude jak dříve,
zvoní po kraji,
časy spravedlivé
dětem nastaly.
~
Poskakují chvojky,
přejí pokoj všem,
a objímá děti
zlatá máma zem.
Autor: © Mgr. Jitka Konášová