Co je to milí?
Slovo milí je tvarem přídavného jména milý. Vyskytuje se pouze v těchto případech:
- 1. osoba množného čísla, rodu mužského životného (my),
např.: Byli jsme to my, vaši mílí přátelé. - 2. osoba množného čísla, rodu mužského životného (vy),
např.: Jste to vy, naši milí návštěvníci těchto stránek. - 3. osoba množného čísla, rodu mužského životného (oni),
např.: Byli to moji milí bratři. - 1. pád množného čísla rodu mužského životného (kdo, co?),
např.: Přišli i moji milí kouzelníci. - 5. pád množného čísla rodu mužského životného (oslovujeme, voláme) Hej vy! Moji milí kouzelníci!
Synonyma ke slovu milí
- příjemní, laskaví, přátelští, (hovorově) fajn;
- hezcí;
- drazí, vážení.
Antonyma
- nepříjemní, protivní;
- oškliví, protivní.
Jak se píše milí?
Pravopis český uvádí, že slovo milí je tvarem slova milý a má vyjadřovat sympatické vlastnosti lidí a zvířat.
Příklady:
- Moji milí kolegové.
- Milí přátelé, jsem rád, že jste přišli.
- Moji milí rodiče.
- Milí lidé města pražského.
- Moji milí, jsem ráda, že vás opět vidím.
- Naši milí zákazníci od nás dostanou velké slevy.
- Ve třídě mě zaujali milí kluci.
- Moji mílí psi.
- Těšte se! Vy moji milí smradi!
Co je to milý?
Slovo milý je přídavné jméno a jeho význam slova ve větě Milý člověk, vyjadřuje člověka majícího chování, které se líbí ostatním.
- Například: Jeho bratr je opravdu milý člověk.
Při popisu pocitů z chování slovo milý vyjadřuje pocit, který se líbí ostatním.
- Například: Připravilas pro ni milý dárek, určitě bude spokojená.
Slovo milý se také používá na začátku zdvořilostní fráze v oslovení dopisu.
- Například: Milý tatínku, posíláme Ti srdečný pozdrav z dovolené.
Synonyma ke slovu milý
- příjemný, laskavý, přátelský, (hovorově) fajn;
- hezký;
- drahý, vážený.
Antonyma
- nepříjemný, protivný;
- ošklivý, protivný.
Odvozená slova od slova milý
- mile;
- milost;
- milovat;
- milený.
Jak se píše slovo milý?
Nejdříve se podíváme na správné dělení slova. V případě, že na konci řádku se nevejde celé slovo milý, tak můžeme slovo rozdělit pouze jedním způsobem a to mi-lý.
Příklad dělení slova milý:
Svěřila jsem se mu, že jsem nikdy nedostala tak mi-
lý pozdrav.
Pravopis slova milý
Slovo milý je přídavné jméno tvrdé a tvrdé ý na konci slova je určeno vzorem mladý.
- (já) mladý -> milý, např.: Přeci já jsem tvůj milý kamarád.
- (ty) mladý -> milý, např.: Ty můj milý příteli.
- (on, ten) mladý -> milý, např.: Jsi milý kamarád.
- (ona, ta) mladá -> milá, např.: Milá maminka.
- (ono, to) mladé -> milé, např.: Milé dítě.
- (my) mladí -> milí, např.: Byli jsme na něj milí až do chvíle nás zklamal.
- (vy) mladí -> milí, např.: Budete to mít i vy, mojí milí bratři.
- (oni, ti) mladí -> milí, např.: Milí bratři.
- (ony, ty) mladé -> milé, např.: Milé mladé dámy.
- (ona, ta) mladá -> milá, např.: Milá zvířata.
Skloňování slova milý
Číslo jednotné, rod mužský životný:
- 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
- 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
- 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
- 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.
Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)
- 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
- 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
- 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
- 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.
Číslo jednotné, rod ženský:
- 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
- 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
- 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
- 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.
Číslo jednotné, rod střední:
- 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
- 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
- 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
- 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.
Číslo množné, rod mužský životný:
- 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
- 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
- 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
- 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.
Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v 1. a v 5. pádu.)
- 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Vzal jsem si své milé věci.
- 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez milých přijetí.
- 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Robot poděkoval dalším milým strojům.
- 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé dárky.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Zapněte se! Mé milé počítače!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Snila jsem o mých milých květech.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Přivítal se semnou milými polibky.
Číslo množné, rod ženský:
- 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dívky.
- 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádek.
- 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Napsal jsem mým milým sourozencům.
- 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé zprávy.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Hej, vy dvě milé krasavice!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých sestrách.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Překvapil mě milými zprávami.
Číslo množné, rod střední:
- 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Milá zvířata.
- 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Dostala jsem mnoho milých oznámení.
- 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Dal jsem pamlsek milým štěňátkům.
- 4. pád: (koho, co?) milá, např.: Dostala jsem milá přání k svátku.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Ahoj, moje milá zvířata!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých zvířatech.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Ohromil mě milými překvapeními.