Předložky
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Druhy předložek
Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).
Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).
Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.
Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.
Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).
Ukázka:
Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.
Příslovce – Jel jen tak kolem.
Předložka – Jel kolem řeky.
Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.
Předložka – Díky tobě večer neusnu.
Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.
Předložka – Ubytoval se blízko nás.
Seznam předložek
Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.
- à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
- během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
- bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
- beze – vlastní - 2. pád – beze mě
- blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
- cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
- dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
- díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
- dle – knižní - 2. pád – dle názoru
- do – vlastní – 2. pád - do domu
- jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
- k – vlastní – 3. pád - k tobě
- ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
- kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
- kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
- kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
- kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
- ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
- kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
- mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
- mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
- místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
- na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
- nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
- nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
- naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
- navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
- o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
- ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
- od – vlastní – 2. pád – od strýce
- ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
- ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
- okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
- oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
- po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
- poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
- pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
- pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
- podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
- podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
- podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
- pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
- před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
- přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
- přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
- přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
- při – vlastní – 6. pád – při tobě
- pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
- prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
- proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
- s – vlastní - 7. pád – s tebou
- se – vlastní - 7. pád – se mnou
- skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
- skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
- stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
- u – vlastní – 2. pád – u domu
- u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
- uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
- uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
- v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
- včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
- ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
- vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
- versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
- vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
- vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
- vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
- vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
- vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
- vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
- z – vlastní – 2. pád – z okna
- za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
- ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
- zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
- zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
- zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu
Předložky a předpony
Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.
Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)
Předpony a přípony
Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.
Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),
přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)
Cvičení na předložky, přípony a předpony
- Cvičení na předložky a předpony
- Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
- Cvičení na předložku „s (sebou)“
- Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Autor: © Mgr Jitka Musilová