Popelář
napsal Zdeněk Rýdl
Já bych chtěl být popelářem, dnes vidím, že je to, to pravý,
na stupátku on se vozí, a už z dálky lidi zdraví.
~
Městem jezdí křížem krážem, zná všechny uličky,
a popelnice v každém domě, a všecky ty lidičky.
~
Oranžovou vestu on má, nemusí se stydět,
a zákazy, nezákazy, všude je ho vidět !
~
A když je venku zima, prší, lidi na něj volají,
ochutnejte, pro zahřátí, slivovičku mu dávají !
~
Na svačinu má kus masa a k tomu pivo pije,
ve škole měl nic, moc známky, a přece si dnes šťastně žije !
Učitelka
napsal Zdeněk Rýdl
Říkají mi, že jsem děcko, ale já mám pocit, že už jsem dost velká,
abych se mohla rozhodnout, že budu učitelka.
~
Já vím, že to nemaj lehký, děcka, dnes jsou drzí,
někdo tu školu sponzoruje, učitel, no, že ho to moc mrzí !
~
U tabule děcko stojí, nic neví, jen se směje,
Taťka mě chce na vysokou, spravedlnost, kde je ?
~
Osobně půjde k řediteli, takhle to nemá cenu,
ta učitelka, že nic nenaučí, prej, chtělo by to změnu !
~
Na tohle jsem připravená, do karate chodím,
a tatínek může přijít, oknem ho vyhodím !
Čím budu
napsal Zdeněk Rýdl
Je to všecko jak v divadle, vezmeš roli a máš kliku,
vybereš si bohatého, zakoulíš a jseš v balíku !
~
Ale než ta role přijde, musíš pilně trénovat,
gramatiku i matiku, tak to holka musíš znát !
~
Taky trochu změpisu, kam si jednou vyrazíš,
chemie se taky hodí, to když třeba narazíš !
~
Začni třeba recitací, vybrat správně si musíš,
výslovnost a výraz tváře, před zrcadlem se naučíš !
~
A pak první obecenstvo, spolužáci nesmí spát,
texty básní neposlouchaj, s nima musíš jinak hrát !
Taky možnost
napsal Zdeněk Rýdl
Maminka mi povídala, už nejsi přece holka malá,
nikdo že mě nenutí, ale přišel čas na vážné rozhodnutí !
~
Za chvíli už škola končí, a dostaneš občanku,
nějak že se člověk živit musí, když nežije na zámku !
~
Nedělám si iluze, na vysokou, že bys dosáhla,
vyučit se, není špatný, snad někam bys to dotáhla !
~
Ale mě se mamko doma líbí, jsem spokojená docela,
vstávat ráno do fabriky, no, to bych vážně nechtěla !
~
Těch pár pátků se mnou vydrž, pak pořídím si dětičky
vezmu dávky a přídavky, já přece nejsem hloupá, lidičky !
Mateřinka
napsal Zdeněk Rýdl
Já, už jako malá holka, s panenkama jsem si hrála,
ony byly jako živé, když jsem s nimi rozmlouvala.
~
A tak bylo celkem jasné, že nemusím jenom snít
ve škole až se mě zeptaj, čím bych chtěla jednou být ?
~
Je to jasné rozhodnutí, představit si dovedu
budem chodit na procházky, a já ty děti za ručičku povedu.
~
Napřed musíš do hudebky, tam se učit na něco hrát,
a pak taky recitovat, správný přednes musíš znát.
~
To je taky hlavní důvod, dnešního zde snažení,
vybrat si správné obecenstvo, tak, co říkáte, vážení ?
Autor: © Zdeněk Rýdl