Význam slova spontánní
Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.
Zdroj: Spontánní
Synonymum ke slovu spontánní
Mnoho lidí dává při komunikaci přednost slovům, které nejsou cizího původu, a jejich význam je tedy zřetelnější. Přídavné jméno spontánní se dá nahradit řadou synonym, ale při „překladu“ je důležité zachovat původní význam. Slovo spontánní se dá nahradit srozumitelnějšími výrazy jako bezděčný, bezprostřední, nenucený, přirozený, samovolný, živelný, dějící se sám od sebe, provedený bez přemýšlení, chovající se bez zábran a bez ostychu. Výběr vhodného synonyma vždy souvisí na kontextu.
Slovo spontánní se často objevuje ve spojení s těmito podstatnými jmény: spontánní bubnování, spontánní chování, spontánní tanec, spontánní porod, spontánní potrat, spontánní pneumotorax, spontánní reakce, spontánní akce, spontánní mutace, spontánní člověk, spontánní nápad, atd.
Zdroj: Spontánní
SPONTÁNNÍ
Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.
Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost
Rod mužský, jednotné číslo: spontánní pohyb
|
1. pád
|
Spontánní pohyb
|
2. pád
|
Spontánního pohybu
|
3. pád
|
Spontánnímu pohybu
|
4. pád
|
Spontánní pohyb
|
5. pád
|
Spontánní pohybe
|
6. pád
|
Spontánním pohybu
|
7. pád
|
Spontánním pohybem
|
Rod mužský, množné číslo: spontánní pohyb
|
1. pád
|
Spontánní pohyby
|
2. pád
|
Spontánních pohybů
|
3. pád
|
Spontánním pohybům
|
4. pád
|
Spontánní pohyby
|
5. pád
|
Spontánní pohyby
|
6. pád
|
Spontánních pohybech
|
7. pád
|
Spontánními pohyby
|
Rod ženský, jednotné číslo: spontánní zábava
|
1. pád
|
Spontánní zábava
|
2. pád
|
Spontánní zábavy
|
3. pád
|
Spontánní zábavě
|
4. pád
|
Spontánní zábavu
|
5. pád
|
Spontánní zábavo
|
6. pád
|
Spontánní zábavě
|
7. pád
|
Spontánní zábavou
|
Rod ženský, množné číslo: spontánní zábava
|
1. pád
|
Spontánní zábavy
|
2. pád
|
Spontánních zábav
|
3. pád
|
Spontánním zábavám
|
4. pád
|
Spontánní zábavy
|
5. pád
|
Spontánní zábavy
|
6. pád
|
Spontánních zábavách
|
7. pád
|
Spontánními zábavami
|
Rod střední, jednotné číslo: spontánní chování
|
1. pád
|
Spontánní chování
|
2. pád
|
Spontánního chování
|
3. pád
|
Spontánnímu chování
|
4. pád
|
Spontánní chování
|
5. pád
|
Spontánní chování
|
6. pád
|
Spontánním chování
|
7. pád
|
Spontánním chování
|
Rod střední, číslo množné: spontánní chování
|
1. pád
|
Spontánní chování
|
2. pád
|
Spontánních chování
|
3. pád
|
Spontánním chováním
|
4. pád
|
Spontánní chování
|
5. pád
|
Spontánní chování
|
6. pád
|
Spontánních chováních
|
7. pád
|
Spontánními chováními
|
Skloňování slova SPONTÁNNOST
|
PÁDY
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
1. pád
|
Spontánnost
|
Spontánnosti
|
2. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánností
|
3. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánnostem
|
4. pád
|
Spontánnost
|
Spontánnosti
|
5. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánnosti
|
6. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánnostech
|
7. pád
|
Spontánností
|
Spontánnostmi
|
Skloňování slova SPONTANEITA
|
PÁDY
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
1. pád
|
Spontaneita
|
Spontaneity
|
2. pád
|
Spontaneity
|
Spontaneit
|
3. pád
|
Spontaneitě
|
Spontaneitám
|
4. pád
|
Spontaneitu
|
Spontaneity
|
5. pád
|
Spontaneito
|
Spontaneity
|
6. pád
|
Spontaneitě
|
Spontaneitách
|
7. pád
|
spontaneitou
|
Spontaneitami
|
Zdroj: Spontánní
Chybný tvar
Často dochází k tomu, že je toto slovo vyslovováno, a někdy dokonce i psáno ve špatné a neexistující podobě – jako spontální nebo spontání. Taková slova neexistují a není možné ho tedy tak psát. V podstatě je to stejné jako u slov velryba a kalkulačka, kdy lidé často zaměňují některé hlásky, a proto není výjimkou, že někteří lidé tato slova vyslovují „verlyba, karkulačka a spontální“. Sice k této špatné výslovnosti dochází, ale rozhodně není povolená.
Zdroj: Spontánní
Citoslovce ze současné mluvnice
Citoslovce jsou tedy formálně samostatná a v komunikaci i plně sdělná. Jejich význam často závisí na kontextu a intonaci. Citoslovce obvykle nemají žádnou gramatickou souvislost se zbytkem věty. Citoslovce se i ve větě často oddělují čárkou, výjimkou jsou citoslovce, která nahrazují přísudek, například žába žbluňk do vody.
Pro citoslovce je typická určitá expresivnost a příznaková fonologická struktura, která se projevuje tím, že v citoslovcích se objevují jinak nepříliš časté hláskové skupiny, jako je například: aj, oj, ju, ks, ksl jbl žbr, gl, pf, ó. Mezi další znaky citoslovcí patří i opakování slabik, například hehe, chacha, kuku atd. Citoslovce vznikají převážně spontánní reakcí, zároveň jsou ale i konvencionalizovaná, to znamená, že podléhají jazykové konvenci.
Zdroj: Citoslovce