Cvičení na druhy zájmen
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Zdroj: Příběh Zájmena
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mário.
nemáte nahodou i nějaká cvičení na slovní druhy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Je zde několik možných cvičení například:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: Příběh Slovní druhy
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
V příběhu CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.
prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.
Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kika.
Moc děkuji.
Zdroj: Příběh Cvičení na slovní druhy
V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:
1 = podstatné jméno
2 = přídavné jméno
3 = zájmeno
4 = číslovka
5 = sloveso
6 = příslovce
7 = předložky
8 = spojky
9 = částice
10 = citoslovce
V příběhu ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Trnová.
Otázka - vyjmenuje příslovce ze všech vyjmenovaných slov
Zdroj: Příběh Úplně - jaký je slovní druh
V příběhu CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
co je to klopýtaní,polykání,zamykání,plýtvání
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majda.
Všecho to jsou podstatná jména.
Zdroj: Příběh Cvičení na slovní druhy
Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Jenž |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jehož |
Jíž |
Jehož |
3. pád |
Jemuž |
Jíž |
Jemuž |
4. pád |
Jehož, jejž,jejž |
Již |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O němž |
O níž |
O němž |
7. pád |
S jímž |
S jíž |
S jímž |
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Již, jež |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jichž |
Jichž |
Jichž |
3. pád |
Jimž |
Jimž |
Jimž |
4. pád |
Jež |
Jež |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O nichž |
O nichž |
O nichž |
7. pád |
S jimiž |
S jimiž |
S jimiž |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíhož |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímuž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejímž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíchž |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejíchž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímiž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
KDOŽ |
COŽ |
1. pád |
Kdož |
Což |
2. pád |
Kohož |
Čehož |
3. pád |
Komuž |
Čemuž |
4. pád |
Kohož |
Což |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O komž |
O čemž |
7. pád |
S kýmž |
S čímž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÉŽ |
JAKÁŽ |
1. pád |
Kterýž |
Kteráž |
Kteréž |
Jakýž |
Jakáž |
Jakéž |
2. pád |
Kteréhož |
Kteréž |
Kteréhož |
Jakéhož |
Jakéž |
Jakéhož |
3. pád |
Kterémuž |
Kteréž |
Kterémuž |
Jakémuž |
Jakéž |
Jakémuž |
4. pád |
Kterého, který |
Kterouž |
Kteréž |
Jakého, jaký |
Jakouž |
Jakéž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterémž |
O kteréž |
O kterémž |
O jakémž |
O jakéž |
O jakémž |
7. pád |
S kterýmž |
S kterouž |
S kterýmž |
S jakýmž |
S jakouž |
S jakýmž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÁŽ |
JAKÉŽ |
1. pád |
Kteří, které |
Kteréž |
Kteráž |
Jací, jaké |
Jakéž |
Jakáž |
2. pád |
Kterýchž |
Kterýchž |
Kterýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
3. pád |
Kterýmž |
Kterýmž |
Kterýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
4. pád |
Kteréž |
Kteréž |
Kteráž |
Jakéž |
Jakéž |
Jakáž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterýchž |
O kterýchž |
O kterýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
7. pád |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
Zdroj: Všechna zájmena
V příběhu CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
Co je to za slovní druh Zdence?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alice.
Prosím co je to za slovní druh Zdence?
Zdroj: Příběh Úplně - jaký je slovní druh
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.
I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný
ZÁJMENA PÁDY |
NIKDO |
NIC |
1. pád |
Nikdo |
Nic |
2. pád |
Nikoho |
Ničeho |
3. pád |
Nikomu |
Ničemu |
4. pád |
Nikoho |
Nic |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O nikom |
O ničem |
7. pád |
S nikým |
S ničím |
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničího |
Ničí |
Ničího |
3. pád |
Ničímu |
Ničí |
Ničímu |
4. pád |
Ničího, ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničím |
O ničí |
O ničím |
7. pád |
S ničím |
S ničí |
S ničím |
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničích |
Ničích |
Ničích |
3. pád |
Ničím |
Ničím |
Ničím |
4. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničích |
O ničích |
O ničích |
7. pád |
S ničími |
S ničími |
S ničími |
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijaký |
Nijaká |
Nijaké |
Žádný |
Žádná |
Žádné |
2. pád |
Nijakého |
Nijaké |
Nijakého |
Žádného |
Žádné |
Žádného |
3. pád |
Nijakému |
Nijaké |
Nijakému |
Žádnému |
Žádné |
Žádnému |
4. pád |
Nijakého, nijaký |
Nijakou |
Nijaké |
Žádného, žádný |
Žádnou |
Žádné |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakém |
O nijaké |
O nijakém |
O žádném |
O žádné |
O žádném |
7. pád |
S nijakým |
S nijakou |
S nijakým |
S žádným |
S žádnou |
S žádným |
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijací, nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádní, žádné |
Žádné |
Žádná |
2. pád |
Nijakých |
Nijakých |
Nijakých |
Žádných |
Žádných |
Žádných |
3. pád |
Nijakým |
Nijakým |
Nijakým |
Žádným |
Žádným |
Žádným |
4. pád |
Nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádné |
Žádné |
Žádná |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakých |
O nijakých |
O nijakých |
O žádných |
O žádných |
O žádných |
7. pád |
S nijakými |
S nijakými |
S nijakými |
S žádnými |
S žádnými |
S žádnými |
Zdroj: Všechna zájmena
Zdroj: Předložky
Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,
ZÁJMENA PÁDY |
NĚKDO |
NĚCO |
KDOKOLI |
1. pád |
Někdo |
Něco |
Kdokoli |
2. pád |
Někoho |
Něčeho |
Kohokoli |
3. pád |
Někomu |
Něčemu |
Komukoli |
4. pád |
Někoho |
Něco |
Kohokoli |
5. pád |
Někdo |
Něco |
Kdokoli |
6. pád |
O někom |
O něčem |
O komkoli |
7. pád |
S někým |
S něčím |
S kýmkoli |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
1. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
2. pád |
Něčího |
Něčí |
Něčího |
3. pád |
Něčímu |
Něčí |
Něčímu |
4. pád |
Něčího, něčí |
Něčí |
Něčí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O něčím |
O něčí |
O něčím |
7. pád |
S něčím |
S něčí |
S něčím |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
1. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
2. pád |
Něčích |
Něčích |
Něčích |
3. pád |
Něčím |
Něčím |
Něčím |
4. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O něčích |
O něčích |
O něčích |
7. pád |
S něčími |
S něčími |
S něčími |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚJAKÝ |
NĚJAKÁ |
NĚJAKÉ |
NĚKTERÝ |
NĚKTERÁ |
NĚKTERÉ |
1. pád |
Nějaký |
Nějaká |
Nějaké |
Některý |
Některá |
Některé |
2. pád |
Nějakého |
Nějaké |
Nějakého |
Některého |
Některé |
Některého |
3. pád |
Nějakému |
Nějaké |
Nějakému |
Některému |
Některé |
Některému |
4. pád |
Nějakého, nějaký |
Nějakou |
Nějaké |
Některé, některý |
Některou |
Některé |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nějakém |
O nějaké |
O nějakém |
O některém |
O některé |
O některém |
7. pád |
S nějakým |
S nějakou |
S nějakým |
S některým |
S některou |
S některým |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚJAKÝ |
NĚJAKÁ |
NĚJAKÉ |
NĚKTERÝ |
NĚKTERÁ |
NĚKTERÉ |
1. pád |
Nějací, nějaké |
Nějaké |
Nějaká |
Někteří, některé |
Některé |
Některá |
2. pád |
Nějakých |
Nějakých |
Nějakých |
Některých |
Některých |
Některých |
3. pád |
Nějakým |
Nějakým |
Nějakým |
Některým |
Některým |
Některým |
4. pád |
Nějaké |
Nějaké |
Nějaká |
Některé |
Některé |
Některá |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nějakých |
O nějakých |
O nějakých |
O některých |
O některých |
O některých |
7. pád |
S nějakými |
S nějakými |
S nějakými |
S některými |
S některými |
S některými |
ZÁJMENA PÁDY |
KAŽDÝ |
KAŽDÁ |
KAŽDÉ |
VŠECHEN |
VŠECHNA |
VŠECHNO |
1. pád |
Každý |
Každá |
Každé |
Všechen |
Všechna |
Všechno, vše |
2. pád |
Každého |
Každé |
Každého |
Všeho |
Vší |
Všeho |
3. pád |
Každému |
Každé |
Každému |
Všemu |
Vší |
Všemu |
4. pád |
Každého, každý |
Každou |
Každé |
Všechen |
Vši, všechnu |
Všechno, vše |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O každém |
O každé |
O každém |
O všem |
O vší |
O všem |
7. pád |
S každým |
S každou |
S každým |
Se vším |
Se vší |
Se vším |
ZÁJMENA PÁDY |
KAŽDÝ |
KAŽDÁ |
KAŽDÉ |
VŠECHEN |
VŠECHNA |
VŠECHNO |
1. pád |
Každí, každé |
Každé |
Každá |
Všichni, všechny |
Všechny |
Všechna |
2. pád |
Každých |
Každých |
Každých |
Všech |
Všech |
Všech |
3. pád |
Každým |
Každým |
Každým |
Všem |
Všem |
Všem |
4. pád |
Každé |
Každé |
Každá |
Všechny |
Všechny |
Všechna |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O každých |
O každých |
O každých |
O všech |
O všech |
O všech |
7. pád |
S každými |
S každými |
S každými |
Se všemi |
Se všemi |
Se všemi |
Zdroj: Všechna zájmena
Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:
POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Je zde několik možných cvičení například:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
nemáte nahodou i nějaká cvičení na slovní druhy
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Otázka - vyjmenuje příslovce ze všech vyjmenovaných slov
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Všecho to jsou podstatná jména.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
co je to klopýtaní,polykání,zamykání,plýtvání
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Co je to za slovní druh Zdence?
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobry den,
ve vete: Žlutá k žluté. Ta první žlutá bude také přídavné jméno? Děkuji️
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo Zdeňce je dativ podstatného jména.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Prosím co je to za slovní druh Zdence?
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět