Marie krvavá
Velmi často dochází k záměně těchto dvou různých žen, které ale žily ve stejné době. Označením krvavá Marie byla myšlena Marie I. Tudorovna nevlastní sestra Alžběty. Marie a Alžběta měly stejného otce krále Jindřicha VIII., matkou Marie ale byla Kateřina Aragonská. Manželem se jí stal Filip II. Španělský. Marie Tudorovna byla anglickou královnou od roku 1553 – 1558. Své přízvisko dostala kvůli tomu, že za její vlády bylo v procesech s protestanty upáleno asi 300 církevních rebelů. Marie Stuartovna byla naopak královna Skotska.
Rodokmen
Rodiče:
otec Jakub V.
matka Marie de Guise
Sourozenci:
vlastní:
Jakub
Robert
nevlastní:
Robert Stewart, 1. Hrabě z Orknejí
Jan Stewart z Darnley
Jakub Stewart, 1. vévoda Moray
A další
Prarodiče:
prarodiče z otcovy strany:
Jakub IV. a Markéta Tudorovna
prarodiče z matčiny strany:
Klaudius de Guise a Antoinette Bourbonská
Manželé
Marie byla ve své době jednou z nejžádanějších nevěst. Za svého života byla provdána celkem třikrát. Prvním ženichem byla František II. Francouzský. Jejich svatba proběhla v roce 1558, kdy bylo Františkovi 14 a Marii 16. Druhým manželem byl Jindřich Stuart lord Darnley, do něhož se Marie zamilovala, ale její vášeň rychle opadla. Svatba proběhla v roce 1565, kdy mu bylo devatenáct a Marii dvacet tři let. Posledního manžela si Marie také vybrala z lásky. Byl jím James Hepburn, lord Bothwell, který se s ní oženil v roce 1567. Marii v té době bylo 25 let, Bothwellovi bylo 33 let.
Marie Stuartovna a František II.
František II. byl prvním manželem skotské královny. Pocházel z francouzské dynastie Valois. Jeho rodiči byli Jindřich II. a Kateřina Medicejská. Sňatek s Marií Stuartovnou mu domluvil jeho otec v době, kdy Františkovi byly čtyři roky. V té době již byla Marie oficiálně skotskou královnou. Setkali se spolu, když Marie přijela do Francie v šesti letech. František nastoupil ve 14 letech na trůn, vládl pod vlivem příbuzných své manželky. Jejich manželství netrvalo dlouho, ale byli spolu šťastní, v podstatě spolu vyrůstali a byli si vzájemně přáteli. Zemřel zhruba dva roky po svatbě. Manželé neměli žádné děti, a tak na jeho místo nastoupil bratr Karel IX.
Děti Marie Stuartovny
Oficiálně byl Mariiným jediným dítětem syn Jakub VI., který se narodil 19.
ervna 1566. Jeho otcem byl Jindřich Stuart lord Darnley. Ten se stal následníkem své matky již v prvním roce svého života. Místo něj ale samozřejmě v té době vládli regenti. Jakub byl vychováván v protestantském duchu na rozdíl od jeho matky, která byla katolička. Vliv na jeho víru měla skotská šlechta. V jeho vzdělání vychovatelé věnovali podstatnou část času i umění a poezii. Jakub vládu ve Skotsku přijal, když mu bylo šestnáct a dokázal v letech 1584 – 1603 vybudovat efektivní vládu i urovnávat spory mezi skotskými šlechtici. Jakub dosáhl i toho, co si přála i jeho matka, stal se následníkem Alžběty I. Došlo k tomu v roce 1603, nastoupil zde na trůn jako Jakub I..
Film Marie Stuartovna
Na stránkách Československé filmové databáze (www.csfd.cz) jsou evidovány dva filmy o Marie Stuartovně. První byl natočen v roce 1936. Režíroval ho John Ford. Hrála v něm Katharine Hepburn, Fredric March a další.
Druhý film se stejným názvem byl natočen v roce 1988. Režíroval ho Petr Weigl. Hráli v něm Milan Kňažko, Kamila Magálová, Magda Vášáryová a další. Jedná se o televizní film podle dramatu Fridricha Schillera a opery Gaetana Donizettiho.
Kniha
Knih bylo o Marii Stuartovně napsáno spoustu. Patří sem například truchlohra Marie Stuartovna od Friedricha Schillera, nebo Trůn a popraviště od Sylvie Jurewitz-Freischmidtové, Marie Stuartovna: mučednice, nebo svůdná intrikánka? od René Guardana, Paměti Marie Stuartovny od Carolly Erickson, Marie Stuartovna: vášnivé srdce hrdé královny od Johna Guye, Alžběta a Marie od Jane Dunnové, Marie Stuartovna a její nemožní manželé od Margaret Simpsonové, Marie Stuartovna od Antonia Fraser, Marie Stuartovna od Stefana Zweiga a další.
Opera
O Marii Stuartovně byla vytvořena i opera s názvem Maria Stuarda, autorem byl Gaetan Donizetti. Libreto napsal Guiseppe Bardari podle dramatu Friedricha Schillera. Premiéra opery byla roku 1835 v Miláně.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová