Pranostiky na jednotlivé dny:
1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)
PRANOSTIKY:
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.
- Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
- Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
- Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
- Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
- Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
- Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
- Na Nový rok, do zimy skok.
- Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
- Na Nový rok o slepičí krok.
- Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
- Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
- Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
- Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
- Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
- Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
- Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
- Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
- Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
- Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
- Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
- Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
- Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
- Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
- Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).
2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)
PRANOSTIKY:
- Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
- Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
- Když Makary pohodný, září bude chladný.
- Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.
3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)
PRANOSTIKA:
- Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
- Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.
4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)
PRANOSTIKA:
- Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
- Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
- Svatá Ida, ta dne přidá.
VYSVĚTLENÍ:
Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.
5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)
PRANOSTIKY:
- Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
- Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.
6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)
PRANOSTIKY:
- Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
- Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
- Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
- Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
- Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
- Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
- Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
- Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
- Na Tři krále mrzne stále.
- Na Tři krále o krok dále.
- Na Tři krále – zima stále.
- Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
- Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
- Tři králové mosty staví, nebo je boří.
- Tři králové pouštějí vodu na pole.
- Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.
7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)
PRANOSTIKY:
- Na svatého Knuta přichází zima krutá.
- O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.
8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Severína věší se maso do komína.
- O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.
9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)
PRANOSTIKA:
- O svatým Baziliši zima všudy čiší.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.
10. leden: svátek má Břetislav
PRANOSTIKA:
- Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.
11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Hygina pravá zima začíná.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by měla být velká zima.
12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.
13. leden: svátek má Edita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)
PRANOSTIKY:
- Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
- Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.
15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)
PRANOSTIKA:
- Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.
16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Marcela zima leze do těla.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.
17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Antonína dáme maso do komína.
- Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
- Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.
18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Priska pod saněmi píská.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.
19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)
PRANOSTIKA:
- Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
- Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
- Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
- Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.
20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)
PRANOSTIKY:
- Fabiánská zima pálí.
- Fabiánské mrazy málokdy schází.
- Fabiánské zimy i cikán se bojí.
- Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
- Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
- Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
- Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
- Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
- Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
- O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
- Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
- Svatý Fabián je zimy pán.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.
21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)
PRANOSTIKY:
- Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
- Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
- O svaté Anežce od kamen se nechce.
- Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
- Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.
22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)
PRANOSTIKY:
- Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
- Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
- Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
- Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
- Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
- Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
- Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
- Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
- Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
- Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
- Na svatého Vincence seď doma u pece.
- Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
- Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
- Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
- Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
- Vincence slunečnost dává vína hojnost.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.
23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)
PRANOSTIKY:
- Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
- Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.
24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)
PRANOSTIKA:
- Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
- Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.
25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)
PRANOSTIKY:
- Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
- Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
- Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
- Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
- Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
- Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
- Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
- Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
- Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
- Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
- Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
- Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
- Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
- Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
- Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
- Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
- Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
- Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
- Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
- V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.
26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)
PRANOSTIKA:
- Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.
27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)
PRANOSTIKA:
- Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.
29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)
PRANOSTIKA:
- Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.
30. leden: svátek mají Robin a Erna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)
PRANOSTIKY:
- Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
- Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.
Pranostiky na celý měsíc
PRANOSTIKY:
- Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
- Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
- Holomrazy - úrody vrazi.
- Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
- Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
- Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
- Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
- Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
- Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
- Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
- Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
- Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
- Leden jasný, roček krásný.
- Leden studený, duben zelený.
- Lednová zima i na peci je znát.
- Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
- Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
- Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
- Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
- Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
- Suchý leden, mokrý červen.
- Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
- V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
- V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
- V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová