Jak taškář napálil taškáře
Jiří Žáček
(6 slok, vtipná báseň k recitaci od Jiřího Žáčka)
Kráčí taškář z Horní Lhoty,
nese pytel popela.
Až já kápnu na hlupáka,
ošidím ho zvesela!
~
Kráčí taškář z Dolní Lhoty,
nese pytel žaludů.
Až já kápnu na hlupáka,
já ho šetřit nebudu!
~
Potkali se na rozcestí,
sesedli se k oddechu.
"Copak neseš?"
"Pytel mouky!
A ty?"
"Pytel ořechů!"
~
Taškáři se dohadují,
křikem plaší lesní zvěř.
"Dám ti mouku za ořechy!
Neproděláš, to mi věř!"
~
Vzali pytle a šli domů.
Hopsa hejsa hopsasa!
Viděli jste, milí zlatí,
takového ťulpasa?!
~
A když pytle rozvázali,
smích jim ztuhl na tváři.
Čert vem toho podvodníka!
křičí oba taškáři.
Krámek
František Halas
(jednosloková báseň pro děti od Františka Halase)
Kdeco vám tam prodají:
špendlíkové semínko,
růžky ptačí,
opentlené malinko,
rychlost račí,
kůži vody,
strach osiky,
pírko škody,
ententyky,
chyceného bycha,
mňouky kočičí,
za pět prstů ticha,
i-á osličí,
usušený sníh,
hadí korunky,
chlupy na dlaních,
tečky z Verunky,
jenom dírky,
jenom dírky
do jehel tam nemají.
Malá zmoklá slepice
Jiří Žáček
(4 sloky básničky pro děti k recitaci 5 třída, od Jiřího Žáčka)
Koko-koko-kolegyně,
kamarádky z ulice,
ještě na to myslím s děsem –
zdálo se mi včera, že jsem
malá zmoklá slepice!
~
Koko-koko-kolektivně
seděla jsem na hřadu,
snášela jsem, kdákala jsem
pronikavým kvočním hlasem,
když měl kohout poradu.
~
Koko-koko-koncem týdne
přišel sedlák: Puť, puť, puť!
Popadly mě silné dlaně:
Zejtra budeš na smetaně!
Zkrátka horor! Dobrou chuť!
~
Koko-koko-kolegyně,
Katko, Hanko, Alice –
upřímně mi odpovězte,
taky se vám zdává, že jste
malé zmoklé slepice?
Moje tužka ušatá
Jan Vodňanský
(4 sloky básně k recitaci pro děti od Jana Vodňanského)
Moje tužka ušatá
poskakuje sem a tam.
Buďto píše nebo kreslí,
neptá se mě vůbec jestli,
může papír počmárat,
proto tužku svou mám rád.
~
Buďto čmárá nebo píše.
zvířata i jejich skrýše,
kreslí, když ji napadnou
květy, které nezvadnou.
~
Moje tužka všeho schopná
včera vyskočila z okna,
vyvolala paniku,
rejdila po chodníku.
~
Moje tužka ušatá
poskakuje sem a tam,
Tuhu má a taky uši,
všechno slyší nebo tuší,
láká kluky děvčata,
Moje tužka ušatá.
O hádavých skřítcích
Miloš Kratochvíl
(12 slok, od Miloše Kratochvíla)
Jeden skřítek, jménem Vítek,
pohádal se o Servítek.
Jeho soupeř Bonifác
hodil na něj v zlosti tác.
~
Třikrát běda! A ten tácek,
který hodil Bonifácek,
jak se o tom vypráví,
bouchl Vítka do hlavy.
~
Nastal zmatek mezi všemi,
Vítek padl mrtev k zemi,
zavolali lékaře
a ten přijel v kočáře.
~
Doktor řekl, to se poddá,
na to stačí živá voda,
třikrát denně masáže,
dál se všecko ukáže.
~
A tak když ho pokropili,
skřítek Vítek byl hned čilý,
jak začaly masáže,
hned měl plno kuráže.
~
Ptal se, kde je Bonifácek,
řekli mu to, on vzal tácek,
bouchl, jak se vypráví,
Bonifácka do hlavy.
~
Nastal zmatek mezi všemi,
Bonifácek padl mrtev k zemi,
zavolali lékaře
a ten přijel v kočáře.
~
Doktor řekl, to se poddá,
na to stačí živá voda,
třikrát denně masáže,
dál se všecko ukáže.
~
A tak když ho pokropili,
Bonifácek byl hned čilý,
jak začaly masáže,
hned měl plno kuráže.
~
Ptal se, kde je skřítek Vítek,
co se hádal o servítek:
"Jakože jsem Bonifác,
musím na něj hodit tác."
~
Řekli mu to, Bonifácek
okamžitě chytil tácek,
a jak se to vypráví,
bouchl Vítka do hlavy.
~
Nastal zmatek mezi všemi...
Dost. Už mlčím. Jako němý.
Podle televize
Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básničky pro děti k recitaci od Miloše Kratochvíla)
Televizní programy,
to je nadělení!
Jestli to tak půjde dál,
tak celý svět změní.
~
Změní nejen člověka,
i zvíře či brouka,
změní prostě každého,
kdo se na ně kouká.
~
Špaček z budky sledoval
pořad Vařte s námi,
tak si chtěl dát žížalu
v želé s jahodami.
~
Žížala však viděla
spoustu akčních filmů
a to špaček netušil,
když k ní sletěl z jilmu.
~
Na záhonku vypukla
neskutečná rvačka,
v níž poprvé žížala
uškrtila špačka...
Popelka
Miloš Kratochvíl
(3 sloky básně pro děti na recitaci od Miloše Kratochvíla)
Ze všech holek v naší čtvrti
je nejhezčí Ester.
Maminku má hodně přísnou
a je ze tří sester,
tatínek je popelářem –
takže je věc jasná!
Utrhl jsem tři oříšky,
ať je holka šťastná!
~
Třískla šutrem do oříšků
jednou, dvakrát, potřetí:
Ve dvou byla zdravá jádra,
z třetího prach vyletí...
Žádné boty, žádné šaty,
ani nitka zlatá!
~
Zuří Ester, zuří máma
a ještě víc táta.
Prskal vzteky, kulil oči,
zaplály mu tváře:
„Ty si budeš dělat šoufky
z dcery popeláře?!“
Tak skončila moje láska
k pohádkové nevěstě.
Popelář mě s kukavozem
honil dva dny po městě!
Rytířův duch
Jana Ruthová
(3 sloky pro děti k recitaci)
Půlnoc bije v hradní věži,
sýček houká, chlup se ježí.
Vítr skučí, kvílí, duje:
Duch z obrazu vystupuje.
~
Nebohý rytíř zakletý,
za své činy byl prokletý.
Duch škobrtá po cimbuří,
vzdychá, heká, potom zuří:
„Nebaví mě hradem courat,
raději ho měli zbourat.
Přes tři sta let sem tam chodit...
Kdo mě přijde vysvobodit?“
~
Kohout třikrát zakokrhal,
měsíc na nebi se schoval -
Vytratil se duch,
zbyl po něm jen puch.
Sněžní muži
Miloš Kratochvíl
(4 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Miloše Kratochvíla)
Bydleli tři sněžní muži
v horských štítech Nepálu,
vztekali se, už je štvalo
lézt do prudkých krpálů.
~
Zvlášť když někdy při nákupu
zapomněli droždí...
Jít zpět z osmi tisíc metrů,
to naštve i zhmoždí.
~
Tak odešli do nížiny
do Čech kousek za Prahu
a chození po rovině
jim změnilo povahu.
~
Teď, když zapomenou droždí,
ti tři muži sněžní
vrátí se, i když je fronta,
jsou milí a něžní.
Zimní láska
Karel Benetka
(4 sloky vtipné básně pro děti k recitaci, lehká báseň od Karla Benetky)
Hopsa, hejsa, cinky linky,
byly zimní prázdniny.
Sněhulák se zamiloval
do ovocné zmrzliny.
~
Sliboval jí hory doly,
rozpálil se do běla,
chtěl si ji vzít za manželku,
ona ho však nechtěla.
~
Sliboval ji věčnou lásku,
přemlouval jí ze všech sil,
chvíli tál a chvíli plakal,
až se celý rozpustil.
~
Ona byla necitlivá,
zlá a chladná jako led.
Dal jsem si jí do kornoutu,
za trest jsem jí celou sněd.
Zlý pes potkal zlého psa
Josef Kainar
(4 sloky básničky pro děti k recitaci od Josefa Kainara)
Vsadili se o kus šunky,
kdo dřív zemi přehopsá.
~
Běželi, a pořád spolu,
nahoru a zase dolů,
přes palouk a přes potok,
hupky, hupky, skok a skok,
pořád šňupák při šňupáčku,
přes plůtek a na přeskáčku,
kolem pěti chaloupek,
přes pole a přes kaluže,
žádný lépe, žádný hůře,
tlamka s tlamkou, noha s nohou,
teď už sotva chodit mohou,
už jen lezou po čtyřech.
~
A když oba ztratí dech,
tož se oba od únavy
svalí rovnou do té trávy.
Celé léto v trávě spali,
než se trochu zbráborali.
~
Co se stalo s šunkou, děti?
Tu jim spapal
pejsek třetí.
Ztracená teta
Miloš Kratochvíl
(6 slok vtipné básně pro děti na recitaci o ztracené tetě)
Nikdo tak rád necestuje
jako teta Alžběta,
každou chvíli sbalí kufr
a vyrazí do světa.
~
V neděli nám oznámila,
že vyráží na sever,
včera volá: „Stal se malér!
Asi jsem si spletla směr“.
~
Říkala, že místo sněhu
je tam poušť a velbloudi,
má strach, i když neví, kde je,
že ještě víc zabloudí.
~
Hned nám ale vysvětlila,
proč to takhle dopadlo:
„Nechala jsem doma brýle
a spletla si letadlo.
~
Brýle leží na kredenci,
rychle mi je pošlete
a přibalte letní šaty,
snad je někde najdete“.
~
Našli jsme šaty i brýle,
tím však končí naděje.
Kam je máme tetě poslat,
když sama neví, kde je?
Autor: © Mgr. Jitka Musilová