Vtipné básničky pro děti
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.
Cihly
Miloš Kratochvíl
Povídala cihla cihle
trochu vztekle, trochu zjihle:
„Kdekdo si po světě jezdí,
jen my tu tvrdneme ve zdi!“
~
Druhá cihla cihle řekla:
„Divím se ti, že jsi vzteklá.
Nestěžuj si! Tvař se mile!
Jsme přece v nádherné vile
a ležíme, kam se ženou
lidé jen na dovolenou.
~
Zedník, co do zdi dával tě,
je teď prý taky na Maltě!“
Jak se staví plot
Jan Skácel
Jedna tyčka, druhá tyčka,
třetí tyčka, potom kůl,
čtvrtá napříč jako příčka,
hned tu máme plotu půl.
~
Druhou půlku uděláme
jako první plotu půl,
pátou tyčku k šesté dáme,
další příčku, další kůl.
~
Dřív než vítr plůtek sklátí,
nahrnem ke kůlům zem,
a až bude pevně státi,
honem ten plot přelezem.
Kulatý svět
Jan Skácel
Co kulaté je, to se koulí
brambory, mráčky, taky míč,
za kopec skutálí se slunce
a už tu není, už je pryč,
a celý den se odkutálel,
stmívá se rychle, chodí tma,
a děti vracejí se domů,
tam na ně čeká maminka,
má pro každého hrnek mléka,
noc si už šlape na paty,
a jak to čerstvé mléko chutná
z hrníčku, jenž je kulatý.
Malovaná pohádka
Jiří Žáček
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?
Princeznu a Babu Jagu?
~
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku.
Muzeum
Jan Vodňanský
Stojí, stojí v mlze dům,
jmenuje se muzeum.
Vrátného tam k večeru
straší kostry ještěrů.
~
Mamut a s ním mamutě
provází ho na kutě,
i když jsou jen vycpaní
pro pány a pro paní,
Pro učené dědy.
~
Stojí, stojí v mlze dům,
jmenuje se muzeum.
V něm je plno zvířátek,
památek a vědy.
Vlastní podobizna
Josef Brukner
Až se jednou namaluju,
určitě mně poznáte
podle očí, podle nosu,
podle tváře pihaté.
~
A když si pak spolu vyjdem
na kratičkou procházku,
nebude vám vůbec vadit,
že jsem jenom z obrázku.
~
Že mám oči vodovkové
a že jsem si na míru
ušil šaty zbrusu nové
z balicího papíru.
Vrtulníky na výletě
Jiří Žáček
Letí lehce jako vážky,
přenesou se přes překážky.
Letí spolu na výlet,
sláva, nazdar, šťastný let!
A co všechno vidí dole:
města, řeky, lesy, pole,
auta, vlaky, stádo krav,
které bučí na pozdrav.
~
Pak se snesou na palouku,
říkají si:„Ty můj brouku!“
Když se k sobě přitulí,
vrtí přitom vrtulí.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová